Zdravé tělo i duch v současné online době. Realita nebo utopie?
Z nedávného výzkumu publikovaném Národním ústavem duševního zdraví vzešlo, že až 40 procent žáků devátých tříd jeví známky střední až těžké deprese a 30 procent žáků trápí úzkosti. Příčinou těchto znepokojivých statistik je celá řada. Patří mezi ně mimo jiné i nedostatek dětských psychologů a psychiatrů. K alarmujícím výsledků, ale bezesporu napomáhá zvýšená aktivita dětí v online prostředí. Existuje v dnešní digitální době nějaký recept, jak ochránit psychické i fyzické zdraví nejen svých ratolestí, ale i to své?
Digitální technologie jako nová závislost
- Dělá vám stále větší problém soustavně se soustředit delší dobu?
- Během práce, školy a sledování filmu neustále kontrolujete svůj mobilní telefon, protože máte pocit, že by vám něco mohlo uniknout?
- Dokážete hodiny scrollovat sociálními sítěmi bez jakéhokoliv smyslu?
- Cítíte se ve stresu, pokud zrovna nemáte telefon u sebe, nebo je vybitý?
Pokud jste alespoň jednou odpověděli ano, pak dost pravděpodobně trpíte tzv. nomofobií neboli závislostí na mobilu.
Důvodů, proč máme neustálé nutkání kontrolovat svůj mobil, respektive sociální sítě může být více. Mezi ty nejklíčovější ale rozhodně patří podvědomá touha po dopaminu. O tomhle hormonu štěstí jste možná již slyšeli v souvislosti hraní hazardních her či při užívání drog. Dopamin totiž funguje jako jakási “odměna” pro náš mozek, pro kterou si v současnosti nemusíme nutně chodit do kasina, nebo do drogového doupěte. Pocit úlevy od pocitu chtíče či bažení totiž může přijít například s každým zhlédnutím dalšího reels či TikTokového videa. A právě tohle puzení častokrát vede k nekonečnému scrollování, od kterého se často můžeme jen těžce odtrhnout.
Jak již bylo předesláno, záplava dopaminu není jediným důvodem, který ovlivňuje naše pohnutky “být neustále online”. Další příčinou našeho chování může být i tzv. FoMO (v org. Fear of Missing Out). Tato zkratka pod sebou skrývá označení pro strach z toho, že něco zmeškáme, že o něco přijdeme, nebo jednoduše, že nám něco unikne. Není tedy ničím výjimečným, když nás kolikrát více zajímá to, co se děje na sociálních sítích, než realita kolem nás.Toto patologické chování je tak často považováno za jednu z nejrozšířenějších nemocí dnešní doby.
Vliv sociálních sítí na naši psychiku
Intenzivní používání sociálních sítí je však často spojeno i s mnohonásobně vážnějšími problémy jako je:
- vyšší emoční nestabilita,
- pocity samoty,
- deprese,
- úzkosti.
S tím souvisí především neustálý tlak sociálních sítí na dosažení dokonalosti. Uživatelé sociálních sítí (především ti nezletilí) jsou tak pod jejich vlivem mnohem více sebekritičtější a kladou na sebe čím dál tím větší nároky, které se nemusí primárně týkat jen vzhledu, ale také toho, v jaké kvalitě svůj život prožívají. Zvýšená míra sebekritiky je spojována zejména s Instagramem, neboť jeho uživatelé kladou až přehnaný důraz na vizuální obsah, který mnohdy odpovídá realitě jen velmi vzdáleně. Duševní a fyzické zdraví uživatelů sociálních sítí je však mnohokrát negativně ovlivňováno také spánkovou deprivací, která souvisí s používání mobilních telefonů před spaním. Obrazovky mobilních telefonů, ale i tabletů, notebooku či televizí totiž produkují tzv. modré světlo, které nabourává skrze oční sítnici přirozený biorytmus našich těl a klidně i o půlnoci tak posílá do našich mozků signál, že není noc, ale den.
Digitální detox
Pokud se v některých z výše uvedených případů sami vidíte, pak jistě není od věci se zamyslet, nad tím, zda opravdu chcete žít jako otroci digitálních technologií a nechat si od nich dokonce i ničit své zdraví. Podstoupit v dnešní době celkový digitální detox je poměrně utopistická myšlenka, a proto doporučujeme vyzkoušet alespoň tzv. digitální minimalismus. V rámci toho omezíte notifikace a obecně co nejvíce snížíte společně strávený čas se svými digitálními “pomocníky”. Pokud budete mít stále nutkání být nonstop online, zkusíte si najít nějaké alternativy, v podobě “offline” aktivit, které máte rádi. Může to být třeba čtení, procházky, výlety, sport, nebo i meditace. Zároveň se budete snažit trávit co nejvíce času se svými blízkými. Mezi další tip patří vytvoření tzv. digi-free zón, kdy si určíte místa, nebo události, při kterých své mobilní zařízení používat nebudete, což může být třeba v ložnici, nebo při společných rodinných večeřích.
A co vám digitální detox, nebo alespoň digitální minimalismus přinese?
- lepší dušení zdraví
- lepší spánek
- vyšší soustředění
- klid
- vyrovnanost
- příležitosti pro osobní růst
- digitální rovnováha
- pracovní nasazení
- eliminace syndromu vyhoření
Sociální sítě mohou mít i pozitivní vliv
Abychom byli spravedliví, technologické vymoženosti nám mohou přinést dokonce také nějaké pozitivní aspekty, a to i v rámci naší snaze o digitální detox. Mnoho psychologických poradců se již přesunulo do online prostředí, a my tak jejich služby můžeme využívat přímo na internetu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na ověření, zda se jedná o opravdové odborníky, a ne pouze o samozvané psychology. Zároveň také můžeme využít sílu online komunity a sdílet své nejen zdravotní problémy s těmi, kteří si něčím podobným procházejí. Mnohokrát se tak tímto způsobem můžeme setkat s větším porozuměním a pochopením.
A jak jste na tom vy? Sáhněte si do svědomí, nebo spíše nakoukněte do nastavení vašeho telefonu, kde vám vybíhají statistiky ohledně času stráveného u obrazovky a zjistěte, jak si vedete. I pokud budou vaše hodiny nižší, zkuste zítra ráno vstát bez toho, aniž by byla první věc, kterou uděláte kontrola upozornění na telefonu či pročítání méně či více negativních zpravodajských aktualit. Vaše tělo i duše vám jistě poděkují. :)
